Josef Fořtl (1942 – 2021) byl průmyslový výtvarník a designer. Zanechal po sobě asi 50 obrazů. Pro témata svých děl zvolil v prvé polovině svého života surrealistickou metodu řetězení představ. Zobrazované objekty však nejsou volným proudem asociací, jejich výběr je cílený, jsou stavebním materiálem k vyjádření myšlenek a úvah. V pozdějších fázích malířské tvorby ustupuje surrealistická metoda řetězení představ symbolickému vyjádření skutečnosti.

Tato dvě období - Modré období (90.léta) a Vesmír v nás (počátek milénia) vám představuje naše galerie. Pro obrazy Modrého období je typická dominující modrá barva a znázornění dvojího prostoru – limitovaného, omezeného a otevřeného. Limitovaný prostor je znázorněn koridorem, který ústí do prostoru otevřeného.

V limitovaném prostoru obrazů se odehrávají naše životy. Omezený prostor však přestavuje i limity našich existencí, jež jsou dány časem, místem a okolnostmi našeho zrození i naší genetickou výbavou. Otevřený prostor v obrazech není bezútěšná propast, ale otevřená možnost pro další lidské poznání a myšlení. Otevírá se zde filozofická otázka o možnosti a limitech lidského poznání a myšlení.

V poslední fázi své tvorby "Vesmír v nás" (počátek milenia) se umělec pokusil zobrazit člověka jako součást vesmíru. Hvězdy nad námi, vzdálené a tajemné, pomáhaly člověku určovat směr v jeho objevování nových částí naší planety Země. Jejich různá uskupení, objevující se v průběhu roku v různých částech oblohy, si polidštil tím, že jim dal jména: souhvězdí Berana, Štíra, Vah, Panny, Blíženců atd. Vědecký pokrok pouze poodhaluje tajemství vesmíru. Umělec tuší existenci vícedimenziáního rozměru našeho světa, jehož tajemství je nutno přijmout jako součást našich životů.

Čechy 20. století